| • Životopis | ||||||
|
VÁCLAV ROŽÁNEK se narodil 5.září 1913 v Písku. V letech 1924–1928 zde studoval na reálce. Školu nedokončil, vyučil se strojním zámečníkem. Své profesi zůstal věrný, stejně jako městu Písku a manželce Vlastě, se kterou se oženil v roce 1942. Maloval a kreslil již od doby svých středoškolských studií u prof. Josefa Velenovského. Za války kreslil městské motivy, lidi v kavárnách a na nádražích. Maloval zátiší ovlivněná českým kubismem, krajinu kolem Písku a výjevy ze strojíren, kde pracoval. Výtvarnou teorii mu zprostředkovával bratranec Jiří Kaiser (absolvent UMPRUM). Na konci 40. let jezdil Rožánek na pravidelné konzultace k Emilu Fillovi a navštěvoval pražské výstavy. Od poloviny 50. let se stal jeho učitelem a celoživotním přítelem malíř a pedagog Oldřich Smutný (1925 – 2013). Ten také pokládal Václava Rožánka za svého nejvýznamnějšího žáka a zařídil i jeho krátký, ale důležitý studijní pobyt v Paříži. Přestože mohl Václav Rožánek za svého života vystavovat jen sporadicky podle dané politické situace, nenechal se tím nikdy odradit a malba mu byla základní životní potřebou. Každý den po práci spěchal do svého malířského ateliéru. Nepoužíval klasické olejové barvy, ale kvůli nedostatku finančních prostředků to byl latex, asfaltový lak, tiskařské barvy a příležitostně i barvy emailové. Struktury Rožánkových obrazů připomínají jak struktury průmyslových materiálů, například slévárenské strusky, tak i vzdáleně dílo jiného strojírenského dělníka a malíře Vladimíra Boudníka. Velmi blízko má Rožánek i ke známému francouzskému malíři Jeanu Dubuffetovi. Vytvořil rozsáhlé dílo co do množství i co do technik a námětů. Je autorem mnoha kreseb, akvarelů, temper, pastelů, monotypů, suchých jehel, zcela nezaměnitelných asfaltů a jiných kombinovaných technik. Maloval hlavy a postavy, zátiší, akty, krajiny, města, či naposledy abstraktní kompozice, jimiž vyvrcholil jeho celoživotní cyklus zátiší i krajin a které jsou spojením obou témat. Dílem Václava Rožánka se zabývalo již mnoho renomovaných historiků umění. Množství jeho obrazů je v majetku Prácheňského muzea v Písku (kde má i svou stálou expozici), Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou , Městského muzea ve Volyni i Národní galerie v Praze. Tento básník ryzí malby, jak jej nazval historik umění Jaromír Zemina, zemřel v Písku 8. května 1994. |
|||||
 Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License |
||||||
